Jak se chytá pod africkým sluncem

V posledních letech přibývají k obvyklým rybářským lokalitám různé možnosti výletů do exotických zemí, které ukrývají nejen množství zajímavých druhů ryb, ale zároveň slibují i doposud nepoznanou exotiku a jistou dávku dobrodružství. Evropští rybáři je využívají především v zimním období, kdy se u nás prakticky rybařit nedá. Jednou z mnoha prozatím „nemasových“ možností je africký kontinent a jeho perla – Jihoafrická republika. Počasí je tam celoročně příznivé, a to do jisté míry zaručuje bezproblémové rybaření. Velmi vhodný je například listopad, kdy v JAR končí jaro a pomalu přichází velmi teplé léto. Prozatím je v centru zájmu především lov kaprů, a to na čtyřech věhlasných jezerních lokalitách. Budoucnost může ovšem i zde přinést nejedno rybářské překvapení…

Často jsem slýchával z úst anglických kaprařů, kteří JAR navštěvují s železnou pravidelností, pouze slova chvály a snad právě proto jsem se rozhodl, že to letos v zimě také zkusím. Naplánovali jsme tedy třítýdenní listopadovou výpravu. Naším cílem bylo především poznat ony opěvované lokality, zjistit úroveň organizace a služeb anglických průvodců, prověřit místní obsádku kaprů a na tomto základě zprostředkovat důvěryhodné informace pro skutečné nadšence z řad českých rybářů. Smělý plán tak zahrnoval postupnou návštěvu třech vybraných jezer.

Nastala hektická doba příprav - nákupy opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem, repelentů proti všudypřítomnému hmyzu a zajištění doporučeného očkování, které by v žádném případě člověk neměl podceňovat. Za velmi „odlehčující“ lze považovat tu skutečnost, že si s sebou nemusíte brát žádné rybářské náčiní, protože jeho kompletní zapůjčení je zahrnuto v ceně zájezdu! Výjimku tvoří jen háčky, návazcové materiály a spacák, který si asi každý pro klid duše raději vezme vlastní.

Zhruba po dvanácti hodinách strávených v letadle na trase Vídeň – Madrid - Johannesburg jsme pravou nohou vystoupili na posledně jmenovaném letišti a vydali se vstříc africkému dobrodružství. V příletové hale nás srdečně přivítal náš průvodce Gary. Firma, která tu zajišťuje kaprařské výpravy, patří Angličanům a rovněž všichni průvodci jsou Britové, což je i na tak odlehlém místě dostatečnou zárukou vysoké úrovně všech poskytovaných služeb.

Po příletu jsme se ihned přesunuli do hostitelského domu, kde jsme měli plánovaně trávit první noc. Večer začal výtečnou večeří na uvítanou v nočním Johannesburgu (na naše speciální přání) a samozřejmě jsme po vyčerpávající cestě neodmítli ani gentlemanské pozvání na „welcomedrink“. Navíc hostitelský dům nabízí skutečně komplexní možnost relaxace včetně bazénu i kulečníkového stolu, a tak jsme v Africe poprvé usínali s velmi příjemnými pocity.

Druhý den brzy po ránu jsme zahájili šestihodinový přesun na první zaslíbenou vodu – 100ha přehradu Klaserie. Nachází se na hranici Krugerova národního parku hraničícího s Mozambikem, takže tu občas ve vodě plavou krokodýli (vždyť jsme v Africe!), nebo sem také chodí zahánět žízeň leopardi. Trochu nás po přílivu těchto informací zamrazilo v zádech!!! V noci je pak mimo jiné slyšet řev lvů a ostatní podivuhodné zvuky nezkrocené divočiny, což též nelze považovat za podpůrný prostředek pro sladké spaní. Ale to bylo jen pár povzbudivých slov na okraj. Tato přehrada je stará zhruba 30 let a více než třetina zdejších kaprů nebyla ještě nikdy ulovena!? Současný „kapří“ rekord této vody je úctyhodných 29,20 kg. K naší velké smůle bohužel v Africe za poslední dva roky příliš mnoho nenapršelo, a tak rybaření na této lokalitě příliš dobré nebylo. Stav vody v přehradě Klaserie je totiž na dešťových srážkách takříkajíc závislý. Na ostatních revírech však tento problém není, což lze hodnotit velmi pozitivně, protože v případě špatných klimatických podmínek není zdaleka nic ztraceno. A protože nás ryby jaksi nechtěly, udělali jsme si raději parádní výlet. Jeli jsme navštívit jedinečný Krugerův národní park, jehož rozloha přibližně odpovídá území Belgie. Pozorovat se tu dají prakticky všechny druhy afrických zvířat, které se velmi často pohybují pouze několik metrů od Vás. Byla to nádhera! Při návštěvě Jižní Afriky byste rozhodně neměli safari v Krugrově parku vynechat.

Po dvoudenním rybaření a úspěšném safari jsme se obvyklých šest hodin přesouvali na další lokalitu, která se jmenuje Goldmire. Voda je kolem dokola obrostlá bambusovým rákosem, a proto se tu chytá z dřevěných mol. Podle zaručených informací se tu údajně vyskytují pouze kapři, ale myslím si, že jsme během našeho pobytu viděli vyskočit i několik pstruhů. Při rybaření se musí používat výhradně pletené šňůry namísto vlasců! Má to jeden velmi zásadní důvod. Žijí tu totiž sladkovodní krabi, kteří vlasec bez problémů a dokonce i s velkou oblibou překusují. Na základě indicií místních průvodců v této lokalitě spokojeně žije 9 kaprů přes 22 kg a 26 kaprů přes 18 kg. A k tomu ještě asi stovka menších! Goldmire je velmi úživná a překvapivě čistá, což samozřejmě napomáhá dobrému růstu kaprů. Hmotnost námi ulovených kaprů se pohybovala v rozmezí 12 - 15 kg a největší vážil 20 kg. Po celou dobu našeho pobytu se o nás průvodce vzorně staral a neustále nám zajišťoval dokonalý servis: káva, čaj a došlo i na jiné speciality! Pomyslnou kulinářskou třešničkou na dortu, kterou nám zde připravili, byl barbecue večer. Podávalo se delikátní grilované jehně se skvělým africkým vínem a k tomu nám okolo ohně svůdně tančily lepé domorodé děvy. Co více si svobodný muž či starý mládenec může přát…

Pár slov si rozhodně zaslouží i vybavení, které je rybářům poskytováno přímo na místě a je samozřejmě v ceně výletu. Pruty jsou buď z dílny Roda Hutchinsona nebo Leona Hoogendijka. Navijáky Shimano není potřeba představovat stejně jako swingery a elektronické signalizátory značky Fox. I ostatní kvalitní vybavení je anglické provenience. Jako bivak slouží stejné vojenské stany, jaké se používají na rumunské Radutě. V ceně zájezdu je i plná penze, tedy jídlo třikrát denně. O to se svědomitě staral náš průvodce Gary. Jedinou výjimkou byla právě přehrada Goldmire, kde se poblíž nachází skvělá restaurace, takže jsme měli k dispozici regulérní jídelní lístek. Gary pečlivě shromažďoval objednávky a vozil jídlo přímo k vodě. Veškerá strava, kterou jsme po celou dobu konzumovali, byla velmi chutná a porce tak velkorysé, že jsme je občas ani nedokázali zvládnout…

Po úžasném rybaření na Goldmire, kde jsme ulovili dohromady asi 50 kaprů, jsme se přesunuli na další přehradu, která se nazývá Snagmere. Kolem dokola ji lemuje spousta potopených stromů a keřů, které znesnadňují zdolávání kapra. Vázky se ale vyskytují pouze okolo břehů, takže z lodi je zdolávání kapra relativně bezpečné. Kromě kaprů a sladkovodních krabů jsou tu ještě afričtí sumci, kteří se tu vyskytují ve velkém množství a „sežerou“ snad všechno, co se hodí do vody. Snagmere je velmi zvláštní voda, diametrálně odlišná od těch předešlých. Zatímco na Klaserii se vyskytují hlavně afričtí lysci, kteří mají pro Afriku typickou stavbu těla, tady na Snagmere najdeme směs všech typů - od dlouhých šupináčů až po ty kulaté a vysoké. A k tomu několik zvláštních lysců, velmi často řádkových. V místě, kde jsme bivakovali, bylo dno téměř rovné až na jednu lavici vzdálenou cca 300 m od břehu. Navíc byla voda opět o několik metrů dole, a tak jsme si mohli „příbřežní peklo“ prohlédnout v celé jeho kráse. Hustota tenkých kmenů lemujících břehy je naprosto neuvěřitelná. Ostré špičky budí přirozený respekt a nepřímo tak vyzývají k maximální opatrnosti. Na této lokalitě se mi podařilo ulovit přímo výstavní exemplář lysce, který svými rozměry sice nepatřil k těm největším, ale díky dokonalým křivkám se okamžitě zařadil na čelní pozice pomyslné hitparády úlovků.

Finále našeho afrického putování jsme si zpříjemnili ještě několika výlety. Rájem konzumní turistiky je Sluneční město (Sun City) se svým umělým mořem s tobogány, kasinem s automaty a spoustou nejrůznějších obchodů. Nabízí se zde možnost navštívit safari v nedalekém Pilanesbergu, proletět se balónem nad buší nebo pasivně asistovat při hodování krokodýlů. Neopakovatelné a fascinující byly Viktoriiny vodopády v Zambii.

V závěru bych se mimo obligátní rekapitulace ještě rád vrátil k nástrahám. Na Snagmere a Klaserii je nejlepší volbou tygří ořech, a to především kvůli velkému výskytu dotěrných sumců. Na Goldmire je to naopak boilie hlavně s rybí příchutí. Pokud bych měl spravedlivě bilancovat, pak bych zdejší rybaření velmi doporučoval. Za cenu, která se pohybuje přibližně ve stejné výši jako rybaření na rumunské Radutě, zde dostanete rozhodně mnohem více. Ať už je to skutečně skvělé rybaření, vynikající profesionální průvodci, výborné jídlo a samozřejmě celoročně příznivé počasí. Nerybářským aktivitám se též meze téměř nekladou a záleží pouze na správném výběru a „síle“ Vaší peněženky. Mezi ty nejpozoruhodnější patří výlet do Zambie s návštěvou Viktoriiných vodopádů, projížďka lodí po řece Zambezi mezi hrochy a krokodýly, let horkovzdušným balónem, návštěva slavného Kapského města a Stolové hory, safari v Kruger parku nebo Pilanesbergu, ztracené město Sun City, lví, hadí park a spousta dalších výletů i dobrodružných výprav „ušitých“ přímo na míru..

Většina lidí, kteří se do Jižní Afriky jednou podívají, se vrací stále znovu a znovu. Ani já asi nebudu výjimkou, proto věřím, že tento článek o báječném chytání pod africkým sluncem, není poslední…



Převzato